Královna Zombie XVIII.

25. prosince 2014 v 21:42 | Litteris |  Královna Zombie

"Co je?" odpověděl Lukas.
"Ty opravdu Jackovi věříš?"
"Byl přesvědčivý. A to hodně."
"Za to může magie."
"Já vás slyšel. Ale co když říkal pravdu?"
"Mám tě přesvědčit, že je to lhář?"
Najednou se otevřely dveře. Vešel jimi Sheldon.
"Ahoj, mrňousi," usmála se Kristen. "Jak jsi přežil ten... dnešek? Včerejšek? Nepamatuju si."
"No, tak pořád žiju, takže cajk. Slyšel jsem všechno. Vím o všem. Dokázal bych udělat něco, co by Lukasovi a ostatním dost pomohlo. Ale má to svoje následky."
"Jaký následky?"
"Pokud se jedná o zombie, tak bude asi tak maximálně týden JENOM zombie. Zombie, lačnící po mase. U něj to bude do týdne, ostatní tak jeden den. Lukas to schytal nejvíc. Ale lepší než čekat půl roku, až kletba zmizí. Ten čaroděj musel být mocný."
Kristen se zarazila. Sheldon mluvil jako starý, učený alchymista, a přitom vypadal maximálně na 12 let.
"Sheldone... mimo téma, kolik ti je?"
"Bude mi dvanáct, proč?"
"Učil ses od nějakého alchymisty?"
"Jasně že ano. Totiž... Když mi bylo pět, ztratil jsem se v lese. Utekl jsem z domova. Nevzpomínám si proč. A dostal jsem se do Podsvětí. Venku byl nějaký alchymista, tak jsem s ním začal mluvit. Poznal, že mám vysokou inteligenci a soustředěnost, a že bych prý byl skvělým alchymistou. Začal mě učit. Nakonec ae můj učitel zmizel. No, to je jedno. Mám použít teda ten elixír? Mám ho jít vyrobit?"
Kristen jen bezmyšlenkovitě kývla hlavou. Myšlenky měla někde jinde. Jak mohl alchymista zmizet? To jí nešlo na rozum. Přemýšlela, že si snad udělá seznam záhad. Pak si na něco vzpoměla.
"Sheldy, čekej. Víš, jak jsem chtěla, aby mě všichni poslouchali, a tak jsem vykřikla a otřáslo to Podsvětím?"
"Už jsem nad tím přemýšlel. Mohla bys být čarodějka, tedy spíše člověk se silnými myšlenkami. Dokážeš pomocí myšlenek přetvářet realitu. Mluvila jsi o mikrofonu? Chtěla jsi zesílit svůj hlas a myslela jsi na to tak upřeně, že se to stalo. Neměj strach, někteří lidé jsou toho schopni bez učení. Ta schopnost se hodí. No, je to všechno, co potřebuješ vědět? Super, já půjdu na elixír. Bude to chvíli trvat. Vymysli zatím, kam půjdou, aby tě neohrozili, ano?"
Sheldon mluvil hrozně rychle, a když skončil, nedal Kristen možnost ještě něco k tomu říct. Byla trochu zmatená. Jasně, přišlo jíi divné, když se Podsvětí otřáslo díky ní. Ale zjistila, co se stalo, až moc rychle. Rozbolela ji hlava. Posadila se znovu na postel. Kam by mohli jít zombies, aby je neohrožovali? Vždyť Kristen ani neví, co kde je. Pomalu si lehala a zavírala oči. Snaha usnout nevyšla. Tichou místností se totiž ozval Lukasův hlas.
"Kristen? Promiň."
"Lukasi?" Kristen pocítila štěstí.
"Promiň... ale už ti fakt nevěřím."
"Jak to myslíš?" Zklamání. Hněv.
"Nechal jsem si to projít hlavou. Chceš do mě nalejt nějakej elixír a pak mě zavřít s ostatníma zombies a dalšíma někam do místnosti minimálně na tejden!"
"Maximálně na tejden," opravila ho.
"To je jedno! Chceš mě někam zavřít. Po tom všem, co jsem pro tebe dělal!"
"Chci ti pomoc!"
"To vypadá jinak!"
"Jak? Chci vědět jak!"
Zarazil se. Chvíli přemýšlel.
"Můžeš taky zkusit magii. Ne mě někam zavírat!" rozmluvil se.
"Lukasi, já to neumím. Ublížila bych ti!"
"Můžeš to zkusit!"
"NE!"
Kristen se snažila vzdorovat, ale Lukas ji přemlouval. Vzpomenula si na slova, která říkal Sheldon: "Dokážeš pomocí myšlenek přetvářet realitu. Mluvila jsi o mikrofonu? Chtěla jsi zesílit svůj hlas a myslela jsi na to tak upřeně, že se to stalo. Dokážeš přetvářet realitu."
Chtěla, aby Lukas zapomenul na ty slova. Jen na ty slova. Zapomenul by na slova a prokletí by opadlo. Zaměřila se na tu myšlenku. Myslela na ni tak silně, že nic okolo ní už nevnímala. Pro ni to neexistovalo. Dařilo se jí. Najednou ji rozbolela hlava. Otevřela oči, které měla doposud zavřené. Do místnosti vběhl Ross. Cítil pulzující energii od Kristen. Zastavil ji.
"Kristen, ne! Může mu to ublížit!"
Kristen padla na kolena. Ross k ní přiběhl a pomohl jí vstát. "Musíš jít. Pojď," odvedl ji z místnosti. Vyšli spolu do hlavního sálu Podsvětí. Posadila se na gauč. Hned k ní přišli ostatní nadpřirozené bytosti, ti, kteří nebyli prokleti tím podivným kouzlem.
"Jsi v pořádku?" ozývalo se od několika bytostí.
"Takovou ránu dostat... chápu to. My bychom to zvládli, ale ty... ty jsi člověk. Jenom člověk. Vaše tělěsná schránka je slabá, hodně slabá," mluvil k ní zrovna jeden z nich.
"Prosím, Kristen musí ještě odpočívat," postavil se mezi ni a je Ross. Všichni ho hned poslechli. Každý si začal hned hledět svého. Ross si sedl vedle ní. Schoulila se k němu.
"Mám o Lukase strach. Úplně se změnil," řekla smutně.
"Já o něj mám taky starost. A to je co říct. Nějakou dobu jsme se nenáviděli. Teď je to jiný."
"Počkat... jak nenáviděli? Povídej, ráda si to poslechnu," podívala se mu do prázdných očí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kdo si zaslouží Kristen víc?

Ross =*
Lukas <3
Někdo jiný =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama