Vraťte mi můj svět!

23. listopadu 2014 v 13:51 | Litteris |  Poezie



Občas sedím na posteli,
koukám z okna v dál.
Lidi, prosím, odpusťte mi,
nechte mě jít dál.

Bojím se, že přijdu o vše,
bez duše se koukám ven.
Myslím, že mi je teď hrozně,
kéžby to byl jenom sen.

Já ale jdu dál, nekoukám se zpět,
musím to nějak dokázat.
Lidi, no tak, vraťte mi můj svět.
S ním se můžu ukázat.

Vím...
...že jsem silná,
ikdyž věci,
co jsou kolem,
lámou mě.

...že stále věřím,
ikdyž vidím,
že šance se
neukazuje.

...že jsem to já,
malá holka,
velké sny
a jasné cíle.

Těch dosáhnu,
potřebuji
jen dostatek
píle.

Znovu prosím, vraťte se mi!
Dejte mi můj svět zas zpátky.
Chci se vrátit, kreslit a psát,
pročítat ty řádky.

TO teprv jsem já,
se vším všudy,
a svůj svět už
nedám z ruky!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katerííína Katerííína | Web | 26. listopadu 2014 v 19:44 | Reagovat

jezuu, úžasný! :O

2 Miti Miti | E-mail | Web | 28. listopadu 2014 v 22:32 | Reagovat

nádhera! :3 Taky bych chtěla umět psát básničky, ale aspoň ti nedělám konkurenci :D ne, vážně je to super, krásná báseň :3 ;)

3 Litteris Litteris | E-mail | Web | 29. listopadu 2014 v 9:03 | Reagovat

[1]: Děkuju :D

[2]: Ale prosímtě :-D tohle mě jen tak napadlo :D ale děkuju ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama