Dívka noci

3. srpna 2014 v 20:16 | Litteris |  Moje tvorba
Faith jde spát. Prožila překrásný den se svými kamarádkami. Nejvíc ji pobavila Aurora. Faith ulehla do postele a usnula.
Vzbudila se pozdě po půlnoci. Převlékla se. Tolik spánku jí prozatím stačilo. Otevřeným oknem tiše vylezla z domu a vyšla na ulici. Svítily jenom pouliční lampy a Faith se tiše plížila k lesu. Vždy v noci tam chodila. Les byl až za potokem. Přešla po mostu ze dřeva, který si sama vytvořila. Konečně v lese. Vylezla na svůj oblíbený strom. Lezla po něm ráda. Měla z něj skvělý výhled. Podívala se pod sebe. Jen hlína a spadané listí. Slezla ze stromu a rozhodla se jít dál. Hlouběji do lesa. Šla až k neznámým místům. Ještě dál. Procházela se a nacházela stále čistější přírodu. To se jí líbilo. Byla zásadně proti znečišťování přírody. Našla pár leních jahod, ostružin a borůvek. S chutí si je dala. Vylezla na další strom a houpala se na větvi. Usmívala se. Milovala takovýhle život. Ve dne klidná, v noci plná energie. Nikdo to nevěděl. Kromě ní. Najednou spatřila hnízdo. Ptačí hnízdo. Byla to sova. Faith by nikdy nenapadlo vybírat hnízda, a tak jen pozorovala vajíčka a vracející se sovu. Sova si jí ani nevšimla. Faith se začala nudit, a tak slezla ze stromu. Postupovala dál do lesa. Na těchto místech ještě v životě nebyla. Kolem ní poletovali netopýři, a jeden se jí usadil na ruce. Faith pochopila, že netopýr už nikam jinam nechce. Že u ní chce zůstat. Najednou začalo svítat. Faith zalitovala, že šla až tak daleko lesem. Vracela se, ale nemohla trefit. Pokoušela se jít domů asi celý den, ale pořád jen chodila dokola. Ztratila se. Snažila se vylézt po stromě, ale z žádného neviděla cestu. Naštvaná sama na sebe si vytvořila malý přístřešek na stromě a lehla si. Stmívalo se. Určitě ji doma hledají. Zatraceně! Faith, ty ses ztratila, opakovala si před spaním. Netopýr se spokojeně pověsil za strop přístřešku. Faith se probudila zase pár minut po půlnoci. Kolem stromu se procházela nádherná vlčice. Občas na Faith pohlédla. Faith se pověsila za větev a shýbla se k vlčici. Vlčice se nechala pohladit. Olízla Faith dlaň. Faith slezla na zem. Viděla, že má vlčice kolem krku provaz. Byl překousaný. Vlčice odněkud utekla. Možná jí je tady líp. K Faith přiletěl netopýr. Sedla si a přemýšlela.
"Měla by jsem vám dát jména," řekla. "Ty bys mohla být Lena," řekla vlčici, "a ty Stan." Faith byla ráda, že má přátele. Lena jí oblízla tvář. Stan zakroužil kolem její hlavy.
"Ale asi bych měla jít domů. Určitě o mě mají strach. Vezmu vás s sebou. Teďka bychom ale měli najít něco k jídlu." Faith se spokojila s pár borůvkami a ostružinami, ale Lena a Stan si museli najít něco jiného. Odběhli spolu. Když se vrátili, každý byl sytý. Už začalo svítat.
"Potřebuju najít cestu domů," řekla Faith Leně. Ta se sehla a čenichala. Zachytila Faithinu starou stopu. Ano! Lena je vedla cestou, kterou už Faith poznávala. Nakonec se dostali na místo, kam Faith vždy chodila. Začátek lesa. Byla z něj vidět Faithina zahrada.
"Konečně..." zašeptala. Na zahradě seděla její mamka a plakala. Byla přímo u plotu. Najednou Lena zavyla. Faithina maminka se otočila. Stála tam Faith s Lenou a Stanem na rameni.
"Faith!" vykřikla Faithina mamka. Otevřela zadní branku a objala ji. "Kde jsi byla?"
Faith se rozhodla, že pravda musí ven.
"Šla jsem do lesa a ztratila jsem se. Pak jsem potkala tady Stana," ukázala na netopýra, "a Lenu," ukázala na vlčici. "Nevěděla jsem, jak se mám vrátit. Prostě jsem se ztratila. Lena mě pak dovedla podle mých stop zpátky. Chci si ji nechat."
Faithina matka ji objala a řekla: "Klidně si tvého zachránce necháme." Faith dříve umřel pes, a všechny věci pro něj měli ještě stále doma. Faith pohladila Lenu a řekla: "Tak, Leno. Tady je tvůj nový domov. Běž!" Lena se rozeběhla po zahradě. Zahrada byla velká. Lena si hrála. Bylo tam spoustu nových míst na prozkoumání. Skočila do zahradního jezírka, vylezla ven a zase běhala. Stan spokojeně seděl na jejím rameni a čekal, až přijde někam, kam se může spokojeně pověsit. Faith vešla do domu a Stan se rozletěl do jejího pokoje. Pověsil se spokojeně za ramínko v otevřené skříni a usnul. Faith přišla do pokoje a přivřela skříň, aby Stanovi nešlo dovnitř tolik světla. Převlékla se a převyprávěla mamce vše, co se stalo. Do detailů. Potom napsala Auroře, aby přišla. Také jí převyprávěla svůj příběh. Aurora byla nadšená z Leny. Lena byla přívětivá, milá a nekousala. Museli s ní jít k veterináři, ale ten nenašel žádnou nemoc. Nikdo nevěděl, co mohla Lena v lese chytit. Faith žila stále svůj život noční dívky, ale už nechodila do lesa. Hrála si se Stanem a Lenou na zahradě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama