Bez známek života 1. Nemrtvá

3. srpna 2014 v 20:33 | Litteris |  Bez známek života
Cora šla ulicí. Byla noc. Ticho. Nikde nezazněl ani sebemenší zvuk. Cora měla hlad. Už dlouho. Vzpomínala, jak ji přeměnil upír. Zapletla se do bitvy mezi upíry a vlkodlaky a jeden upír si zrovna udělal čas na to, aby ji proměnil. Potom ho roztrhal vlkodlak. Teď má Cora hlad. Přímo šílí hlady. A nikde ani živáčka. Najednou slyšela cosi z hospody. Nějaká rvačka. Připlížila se ke dveřím hospody a čekala, kdo z ní vyjde. Slyšela pár opilých chlapů, kteří nechtěli zaplatit. Za chvíli je tam odtud někdo vyhodí. Přesně podle očekávání. Bylo jich pět a zavřely se za nimi dveře. Cora využila příležitost a zakousla prvního. Potom druhého a třetího, zbylí dva rychle prchali. Cora se ultrarychle rozeběhla a skolila oba. Potom si vychutnávala chuť krve. Ohlédla se za sebe. Váleli se tam tři mrtvá těla a kolem nich plno krve. Vedle ní byly další dvě. Cora byla sytá. Ale z těch opilců měla v sobě taky hodně alkoholu. A opilý upír je dvakrát tak nebezpečnější než normální střízlivý upír. Cora se rozeběhla a vtrhla do nejbližšího domu. Byla tam matka s dítětem. Cora je pořádně vyděsila. Najednou se rozpoměla a zjistila, co dělá. Vyběhla zpět na ulici. Nesmí být taková. Ne, řekla si. Ale alkohol jí přece jenom zatemnil mozek a Cora se vrhla na tiché náměstí. Zařvala jako zvíře. Byla tak hlasitá, že probudila všechny v domech. Rozsvítily se byty. Cora zařvala znovu. Vyběhl proti ní chlápek s nožem, nejspíš také opilý. Cora ale útok odrazila a zakousla ho. Neměla hlad, ale milovala chuť krve. Vykřikla. Vrhnul se proti ní chlápek s pochodní. Musela utéct. Pouze dotyk ohně nebo dřevěný kůl dokáže upíra zabít. Schovala se do koruny stromů a čekala, až vystřízliví. Jinak by jí hrozila smrt. Začalo svítat. První paprsky jí dopadly na tvář. Trochu to štíplo, ale jinak nic necítila. Měla na tváři vzácné upíří znamení, které chrání před sluncem. Znamení mělo tvar slunce. Cora už byla střízlivá, ale zase trochu hladová. Slezla ze stromu, ale najednou uslyšela zavytí. Vyšvihla se zpět do koruny. Znělo to jako vlkodlak, ale ne úplně. Najednou to přišlo. Byla to dívka, kterou viděla při tom souboji, kdy byla přeměněna. Dívka, která není ani upír, ani vlkodlak.
"Ahoj," řekla. "Známe se, Coro, že jo?"
"Ano, Netty. Jak jsi to přežila?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vivienne vivienne | Web | 4. srpna 2014 v 13:07 | Reagovat

zajímavé, ráda si přečtu další díl :-)

2 Litteris Litteris | Web | 4. srpna 2014 v 13:58 | Reagovat

Díky, mám ho napsaný, jen musím chvilku počkat :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama